Výtvarné umění mi k srdci nikdy nepřirostlo. Jako náctiletá jsem sice chodila na výstavy, ale hlavně z toho důvodu, že jsem chtěla vypadat chytře a světově. Teď už vím, že návštěvy výstav ze mě umělce neudělají, proto trávím čas jinde. Polabský Montmartre jsem přesto s radostí navštívila už potřetí.
Polabský Montmartre přináší do brandýské Panské zahrady miliony barev a zvuků. Zeleň kombinovaná s výtvarnem pohladí i duši kulturního neznaboha. Nepotěší vás jen rozvěšené obrazy, ale i šperky, oblečení a květiny. Pořadatele Honzu Severu dobře známe, protože ztvárnil našeho Fexta.
4 ženy z MASky
Z kanceláře MASky jsme se vypravily na Polabský Montmartre hned čtyři (ženy :-)). Nebudu vás proto dlouho trápit svými dojmy a dám slovo kolegyním, které mají pro výtvarné umění větší pochopení.
„Mile mě překvapila poklidná až francouzská atmosféra Montmartru, kdy uprostřed vzrostlých stromů a jejich kmenů oděných do šátků, obrazů, keramiky a tvořivého světa rozloženého ve stáncích a na lavičkách zámeckého parku, se může člověk procházet a čerpat tvůrčí energii jiných lidí.
Umění je asi od slova umět, tedy um – mět. Záviděla jsem všem těm lidem, kteří mají um a cit pro umění. Honzovi Severovi závidím, že to umí bez ostychu moderovat a zorganizovat,“ říká Bára Roušarová.
„Třetí ročník se mi líbil snad ze všech nejvíc. Neměli jsme sice stánek s Fextem, jako loni, Fexta se zabydlel ve stánku autora ilustrace Honzy Severy – o to víc jsem si ale mohla akci užít.
Na celé akci bylo úžasné, že jsem potkala opravdu hodně známých, s každým prohodila slovo, nebo víc a tak se mi celý den protáhl od rána až večerních hodin. Skvělé také bylo úžasné počasí, které si sice organizátoři neobjednali, ale skoro to tak vypadalo, doufám, že to tak vyjde i za rok,“ hodnotí Polabský Montmartre Olga Fábry.