Cyklus procházek přiblížil účastníkům kouzlo polabské přírody

Až se po chladné zimě dočkáme prvních jarních paprsků slunce, zkuste se vydat do lesa. Možná zaslechnete praskání, jako když se vyrábí popcorn. To se otevírají šišky, aby do světa vypustily semínka budoucích stromů. Když vydržíte ještě pár měsíců, poznáte krásu polabské přírody v plné síle. Kolem Labe poletují jiřičky i racci chechtaví a při troše snahy zahlédnete vzácné modrásky bahenní. 300leté duby trpělivě stojí v Hluchově po celý rok.

Cyklus přírodovědných procházek Polabské toulky přírodou, který se letos konal ve středním Polabí poprvé, přiblížil všem zájemcům místní přírodu. Celkem vyrazilo sedm výprav. Čtyři v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, jedna do okolí Nového Vestce, jedna od Čelákovic směrem na Grado a jedna do Přerova nad Labem.

Martin Šandera přiblížil účastníkům žabí obyvatele našeho regionu a vysvětlil jejich životní cyklus. Pavel Špryňar se chopil botanické části první vycházky a představil jarní polabské kvítí.

Ornitolog Libor Praus zasvětil přítomné do tajů ptačích zpěvů a vysvětlil, kam mizí jiřičky a racci chechtaví. Jiřičky jsou plně závislé na lidech, na jejichž domech si stavějí svá hnízda. Nové stavební materiály a někdy i lidé samotní jim to však znemožňují. Zároveň ubývá i bláta, které jiřičky ke stavbě hnízda potřebují. O pokles počtu racků chechtavých se pro změnu postarala chemizace zemědělství, jež má za následek úbytek žížal, hlavní potravy pro racčí mláďata. V našem regionu je jich naštěstí zatím dost díky kolonii u Lázní Toušeň.

Petr Petřík zavedl výpravu do okolí Přerova nad Labem, kde přiblížil specifika polabské květeny. Představil květinu, na kterou se může šlapat, i květinu, kterou lidé za války jedli. S nadšením pohovořil o vzácných bylinách, které rostou na Přerovské hůře.

Petr Krejčík zavedl účastníky do říše hmyzu. Hlavním hrdinou byl vzácný modrásek bahenní, který žije v okolí Labe díky přítomnosti krvavce totenu, temně červené květiny, na které jsou závislé jeho housenky.

Eva Neubergová vysvětlila příchozím, k čemu je nám voda v krajině a kam mizí. Není to tak dlouho, co se lidé ze všech sil snažili vodu z krajiny odvést pryč, až je jí najednou málo. Probíhají proto intenzivní práce na úpravě vodních ploch a toků, aby se voda vrátila do krajiny zpět. Jak ale upozornila Eva Neubergová, pozornost bychom měli věnovat především půdě zemědělské, která tvoří 54 % plochy naší republiky.

Zdeňka Hajleková připomněla přítomným, jak krásně je v lese. S krosnou plnou názorných pomůcek vysvětlila dětem, kolik pater má les, jak se rozmnožují jehličnaté stromy i rozdíl mezi jedlými a jedovatými houbami.

Petr Jiras představil přírodovědné výpravě stromy, které pamatují doby minulé. Ukázal přítomným Šorelův dub, jehož mohutná koruna nerušeně bují do všech stran, protože nemá ve svém okolí konkurenci. Další kroky pak vedly do Hluchova, kde je konkurence mnohem větší, ale přesto zde najdete 300 let staré duby.

Cyklus přírodovědných procházek je u konce, ale s velkou pravděpodobností nachystá MAS – Střední Polabí v příštím roce opakování.

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanovista MŽP.

Napsat komentář

Top