V sobotu 17. června se už dopoledne sešel náš tým a začali jsme pro vás připravovat jednotlivá stanoviště. Zaskočil nás déšť, který to na chvíli trochu zkomplikoval, ale vypršelo se a zbytek dne, a hlavně večera už bylo příjemné podnebí.
Spolu se zmizením vysoké tlakové níže se postupně vyřešili i provozní problémy. Povedlo se nám vše tak, abychom v 17 hodin přivítali první soutěžící.
V komunitním centru u Podivena na vás čekala Marcela s Petrou, míchaly se tu lahodné lektvary. K pití to nebylo, zato jste si mohli odškrtnout první indicii.
Přes ulici v kapli blahoslaveného Podivena jste sestavovali rodokmen. Dohled na vás měl člověk opravdu povolaný, historik našeho muzea Martin. Parťačkou mu byla Monika.
V ambitech kostela jste si mohli zkusit psát pravým brkem, ale psaní nebylo jen tak ledajaké, chtěli jsme po vás napsat něco v dobovém písmu, v hlaholici. Stanoviště pro vás zajistili můj syn David a Lucka. David ještě ráno, po 2 hodinách spánku z noční brigády, šel na fotbal, čímž mi už nezpůsobil infarkt (jsem zvyklá), naopak pak sbíral komplimenty u žen a získal přezdívku Herkules:-)
Jestli jste nevěděli, co lidé dřív jedli, v kavárně u Adélky se vám museli sbíhat sliny. Stůl se doslova prohýbal pod dobrotami a soutěžící byli leckdy zmateni. Párky kněžna Ludmila opravdu nejedla:-). Adélce a Šárce to neskutečně slušelo v roli hostinských.
Otec Jura ve staroboleslavské bráně byla Renata, o hladký postup soutěžících se starala Štěpánka. Otec Jura nepouštěl indicii z brány, to třeba příště, naopak radil i těm menším soutěžícím.
Kdo si počkal, až bude trochu tma, udělal dobře. Tady patří poděkování městu Brandýs nad Labem – Staré Boleslavi, jehož zástupci akčně dokázali zhasnout dvě nejbližší lampy. Městu také děkujeme za finanční příspěvěk na akci.
Na bránu jsme měli připravené promítání – videoprojekci, tu zařídil spolek Free Festival. Neuvěřitelné množství času, trpělivosti a nadšení, které videu věnoval Marek je obdivuhodné! Projekcí proběhlo několik a přilákaly množství diváků.
Život Ludmily na šestém stanovišti vyhasl. Tady pro vás naše herecké kvarteto hrálo scénku, při které kněžna Ludmila vydechla naposledy. V roli Drahomíry jste do zhruba osmé večer mohli vidět Janu, kterou střídala Kamila. Kamila se nám totiž zdržela na výstavě psů v Brně, ale šťastně dojela po D1 a doplnila herecký tým. V roli Ludmily jste mohli i na videoprojekci vidět Moniku, v rolích jejích vrahů pak Jardu a Petra. Vraždilo se vždy, když se naplnily lavičky diváky, to zcela skvěle organizovala Klára.
Světelnou prolézačkou, hitem minulého ročníku vás provedla Veronika. Bylo zajímavé pozorovat, že si děti cestu zkrátily mimo námi naplánovanou trasu. Některé děti lezly dokonce několikrát za sebou.
Svůj čich jste si mohli otestovat u Lenky s Romanem. Nad syrečky se soutěžící trochu ošívali, i tak ale všichni nakonec podle barev našli správnou indicii.
Po Ludmile vládl její vnuk Václav. Toho zahrál Zdeněk, byl na stanovišti s Klárkou. Celou zahradou Klíčku vedla zvuková trasa, kterou jsme několikrát měnili, protože jednou byl déšť a podruhé se nám zdála trasa moc jednoduchá.
Celá trasa končila tam, kde začala. Nejdřív ale bylo potřeba odměnit naše soutěžící. Sladkou odměnu vydávala Míša a Milan v roli mnicha lákal lidi už od vstupu.
Bez lístků a plánku hry se hrát nedalo. Děkujeme celému Poutnímu místu ve Staré Boleslavi za skvělou součinnost a poskytnutí prostor, bez nich by naše historická hra nevznikla. Zdeňka Tichá je ta, co umí místo svého působiště úžasně rozpohybovat, proto sledujte FB Poutního místa – tam se díky ní a její energii stále něco děje! Nudit se tu zkrátka nebudete.
Komunitní zahrada Prostor 108 je dalším velmi důležitým parťákem. Klára Stuchlíková vede Komunitní zahradu, a právě u ní se můžete hlásit, pokud si chcete něco vypěstovat. Mimo to je právě ona tou, která vymyslela na naší akci aranžmá opony, zázemí pro herce, pečlivě se starala o rozdělení soutěžících a uváděla divadlo.
Letos jste se mohli podívat i do rodinného klubu Klíček. Děkujeme Petře Zunové za zapůjčení jejich tajemné zahrady. I Klíček pořádá mnoho akcí, takže vás tu určitě rádi uvidí.
Komunitní centrum u Podivena bylo dalším místem, se kterým rádi spolupracujeme. Děkujeme za poskytnutí prostor.
To vše, co jsem napsala ale nebylo dílem jednoho člověka. Organizaci jsme měli rozdělenou, a tak vše fungovalo, jak mělo. Bez Emily, která byla mou pravou rukou bych akci vzhledem k rozsahu neuřídila. Děkuju! Jiřík, Tomáš a Martin naši mladí dobrovolníci pilně nosili věci a pomáhali i s úklidem.
Celý náš tým, ač se vám to třeba nezdá pracuje z čistého nadšení pro věc. Kolikrát mohu napsat děkuji, aby to FB vzal nevím, ale jedno velké DĚKUJI VŠEM!
A protože se mi už teď ozýváte s větou „Příště chci být zase součástí akce, bylo to skvělé“, (opatrně) zde slibuji, že pravděpodobně budete mít příležitost i za rok. Dali jste totiž všichni do akce své srdce.
Za celý tým
Olga Fábry
www.polabsketoulky.cz